CV03 – Připojení externích dat, tvorba mapového výstupu

Tvorba mapy v prostředí ArcGIS Pro

Jedním ze způsobu, jak může jeden člověk jinému člověku předat nonverbálně informace, je zaznamenat předávanou informaci pomoci obrázku nebo písma. V prostředí geoinformatiky se k předávání informací velmi často používá mapa.

Stejně jako při čtení textu poznáte, že je text dobře čitelný a srozumitelný nebo naopak nesrozumitelný, tak při čtení mapy můžete zjisti, že obsahu mapy vůbec nerozumíte nebo že je pro vás obsah srozumitelný. Při tvorbě mapy je snahou vytvořit mapu, která bude dobře čitelná a jednoznačně interpretovatelná, samozřejmě s ohledem na typ a účel mapy.

Zatímco by dnes málokdo důvěřoval programu pro automatické generování textu na základě zadaných slov a parametrů textu a už vůbec by si takový text nedovolil publikovat bez kontroly a úpravy, tak v případě tvorby map mnoha uživatelům vůbec nevadí, že dělají totéž, co je popsáno v příkladu s textem, jen to provádějí s mapou. Mnoho začínajících uživatelů GIS aplikací předpokládá, že když aplikace podporuje tvorbu map, pak on jen klikne na tlačítko “Vytvoř mapu!” a očekává, že to co mu program nabídne, je mapa se vším co má mapa mít. Mapa, kterou bez dalších úprav a nebo jen s minimálním úpravami může publikovat. Výsledky jsou pak špatné jak po estetické stránce, tak po formální a často i po obsahové stránce.

Toto cvičení bude věnováno právě tvorbě tématické mapy, která bude splňovat alespoň základní kartografické požadavky na formu tématické mapy.

Při tvorbě tématické mapy s pomocí programových aplikací GIS je důležité si uvědomit, že tyto aplikace stále nejsou profesionálními aplikacemi pro tvorbu map. Mapy většinou netvoří jednotlivci, ale týmy odborníků. Pokud má mapa vypadat skutečně bezchybně, pravděpodobně toho nedosáhnete jenom použitím běžných desktopových aplikací pro GIS.

Cvičení je jenom úvodem do problematiky tvorby tématické mapy, pokud studujete obor Geoinformatika, pak máte ve studijním programu zařazený předmět Tématická kartografie.

Data pro cvičení:

Na stránkách ČSÚ jsou k dispozici pravidelně aktualizované datové sady agregované na různé územní jednotky: https://www.czso.cz/csu/czso/domov

Pro toto cvičení budete potřebovat vrstvu okresů z ArcČR a externí tabulku s údaji o nezaměstnanosti v okresech ČR.

mira_nezamestnanosti

Postup cvičení

1. Do prostředí ArcGIS Pro si přidejte vrstvu okresů a tabulku z excelu obsahující informace o nezaměstnanosti.
2. Najděte společný atribut pro prostorovou vrstvu a externí propojení.
3. Proveďte propojení přes společný atribut a vykreslete kartogram míry nezaměstnanosti.
4. Vytvořte mapové výstup, který bude obsahovat všechny kompoziční prvky – nadpis, tiráž, měřítko, legendu, směrovku.

V prostředí ArcGIS Pro se vytváří mapový výstup v menu Insert – New Layout. Veškeré kompoziční prvky jsou pak v této záložce k dispozici.

Obsah cvičení

Základní pravidla pro tvorbu tématické mapy

Kartografie, jako obor zabývající se tvorbou map a vším co s mapami, jejich vznikem a užíváním souvisí, má celou řadu ověřených postupů a pravidel pro tvoru různých typů map. Níže jsou uvedeny jen základní pravidla určená pro tvorbu tématických map.

Při tvorbě tématické mapy se uplatňují tzv. základní a nádstavbové kompoziční prvky. Zatímco základní kompoziční prvky musí být v mapě vždy přítomny a je velmi přesně popsáno, jak mají vypadat. Přítomnost nádstavbových kompozičních prvků je daná potřebami konkrétní mapy, která je sestavována

K základním kompozičním prvkům patří:

• Název mapy
• Měřítko
• Legenda
• Tiráž
• Mapové pole

K důležitým nebo často používaným nadstavbovým prvkům tématické mapy patří:

• Směrovka
• Textové pole
• Citace

Název mapy

Název mapy musí obsahovat:

1. Obsahově věcné vymezení, jinak řečeno CO mapa znázorňuje, jaké téma nebo témata jsou mapou vyjádřena?
2. Prostorové vymezení, jinak řečeno KDE se, to co mapa zachycuje, nachází?
3. Pokud je téma mapy časově proměnlivé musí mít mapa i časové určení. Tedy KDY?

Nadpis se rozděluje na hlavní nadpis a podnadpis. Pro hlavní nadpis se používá

VELKÉ TISKACÍ BEZPATKOVÉ PÍSMO

V podnadpisu se používá

malé tiskací bezpatkové písmo s menším řezem písma než nadpis.

Nadpis musí být vyveden největším řezem písma, jde o prvek, který musí být čitelný i z větší vzdálenosti.

Nadpis neobsahuje slova jako například: Mapa, Plánek apod. Dále by se v nadpisu nemělo objevit vyjádření metody jako napřílad: Interpolovaná data, Data měřená GPS, apod. Metodu můžete uvést v tiřáži.

Měřítko

Měřítko je dalším základním prvkem mapy. V digitálních mapách je upřednostňováno grafické měřítko před textovým měřítkem. U měřítka se používá dělení na 10-ky, 100-ky, 1000-ce atd. Popis jednotek grafického měřítka se uvádí zkratkou km, m, mm a to za posledním textovým popiskem grafického měřítka.

Pokud používáte současně měřítko textové i grafické, umisťuje se textové měřítko na opačnou stranu, než jsou umístěny u grafického měřítka popisky. Pokud má měřítko popisky dole, je textové měřítko umístěno nad grafickým měřítkem a naopak. U textového měřítka se používá mezera jako oddělovač tisíců a milionů.

Legenda

U tematických map se nepoužívá nadpis Legenda! Popisky u prvků legendy se uvádí v jednotném čísle. Legenda musí být:

• Úplná – to, co je v mapě, musí být v legendě
• Nezávislá (jednoznačná) – nemohou být v mapě dva objekty, jevy se shodným vyjádřením v legendě
• Uspořádaná – objekty a jevy spolu související jsou v legendě seskupovány do skupin. Dále se legenda uspořádává od nejdůležitějšího k méně důležitému
• Soulad legendy s označením v mapě – symbol v legendě musí vypadat naprosto shodně se symbolem použitým v legendě (tvarem a polohou znaků, velikostí, odstíny barvy)
• Srozumitelná – legenda musí být srozumitelná nejen vám, ale i budoucím uživatelům mapy

Tiráž

Tiříž obsahuje soubor informací o tvorbě mapy. K těmto informacím vždy patří:

• Jméno a příjmení autora, autorů mapy. Pro odlišení se zapisuje příjmení velkým tiskacím písmem
• Místo vydání (sestavení) mapy
• Rok vydání (sestavení) mapy
• Kartografické zobrazení, copyright a podkladové zdroje jsou jedny z dalších prvků které se umísťují v tiráži

Při citování zdroje můsíte provést úplnou citaci zdroje, nestačí uvést: “Jako podklad byla použita data z datatabáze z adresy xyz.” Musíte uvést, kdo data vydal, jejich oficiální název, popřípadě obsah.

Mapové pole

Bez mapového pole byste zřejmě mapu nesestavili. Pokud budete sestavovat mapu, pamatujte, že vlastní mapové pole nemá být asi jako dopisní známka na dopise, v poměru k celé ploše mapy! Snažte se využít celou plochu média, na které mapu připravujete. Nejde zde jen o pravidla co má být a co nemá být, ale také o jistou míru estetického cítění. Příklady kompozic tématické mapy naleznete na //obrázku 2//.

Směrovka

Jedním z nejdůležitějších nadstavbových kompozičních prvků, které budete používat téměř vždy, je směrovka. Udává vždy orientaci ke skutečnému severu. Ve dvou případech severku v tématické mapě nemusíte používat:

1. Zobrazujete obecně známé území, například Evropu
2. V mapě je znázorněná síť zeměpisných rovnoběžek a poledníků

Obr. 1: Odchylka poledníků od os souřadnicového systému S-JTSK

Pozor:V S-JTSK směr k severu není totožný s osou Y. V S-JTSK rotujte směrovku o 6° po směru hodinových ručiček. Tato hodnota platí pro Ostravsko. Pomůcku naleznete na obrázku 1. Sever není orientován k vrchní straně monitoru (mapy), u žádného ze zobrazení které se používá na území ČR.

Textové pole

Textové pole je dalším často používaným prvkem mapy, kde můžete umístit vysvětlující texty, definice, popis metod aktuálnost atd.

Citace

Pokud jste používali při sestavovaní mapy cizí podklad nebo data, je nedílnou součásti mapy citace.

Další pravidla pro sestavování mapy

Celá mapa musí být sestavena v jednotném jazyce. Nejčastější chybou bývá anglický popis směrovky. V mapě používejte maximálně dva rody nezdobného písma, které jsou jasně odlišitelné.

Obr. 2: Příklady kompozic tématické mapy. Převzato z VOZE2002